Krabičkování v české vědě je fenoménem, který se v posledních letech stává stále populárnějším. Tento termín označuje situaci, kdy se vědci soustředí především na vlastní výzkum a publikování v prestižních zahraničních časopisech, a zanedbávají tak organizaci vědeckých konferencí či spolupráci s dalšími vědci v České republice.
Tento trend může mít jak pozitivní, tak negativní dopady na českou vědu. Na jedné straně, výzkum publikovaný v renomovaných zahraničních časopisech může zvýšit prestiž daného vědce i celé vědecké instituce. To může přitáhnout mezinárodní finanční podporu a spolupráci. Na druhé straně však nedostatek spolupráce s českými kolegy může vést k izolaci a slabšímu rozvoji domácí vědecké komunity.
Navíc, krabičkování může také přinést riziko, že česká věda bude záviset na zahraničních zdrojích a bude odcizená od potřeb a problémů české společnosti. Je důležité najít rovnováhu mezi publikacemi v mezinárodních časopisech a aktivní spoluprací s českými vědci na řešení místních problémů.
Je tedy nutné, aby čeští vědci dávali pozornost nejen svému vlastnímu výzkumu, ale také aktivně spolupracovali s kolegy doma i v zahraničí. Organizace vědeckých konferencí a workshopů mohou být skvělou příležitostí ke sdílení poznatků a navazování nových vztahů. Důležitá je také podpora vědecké infrastruktury a financování výzkumu v České republice.
Krabičkování v české vědě není jednoznačně negativním jevem. Je však důležité si uvědomit jeho možné dopady a aktivně pracovat na posílení domácí vědecké komunity a spolupráce mezi vědci v České republice. Jedině tak může česká věda udržet svou konkurenceschopnost a přinést skutečné inovace a pokrok.
